Novinky Denní aktuality Program Pro návštěvníky Blog LFŠ O festivalu Ke stažení Partneři Kontakty

Hlavní pořadatel


Asociace českých filmových klubů



Hlavní partneři


 
Navigace:   Program   >>   Hosté   >>   Béla Tarr

Béla Tarr

Současná maďarská kinematografie se těší příznivé kritické odezvě a pevnému postavení na filmových festivalech. Vedle tvůrčího potenciálu řady autorů k tomu přispívá také odkaz osmdesátých let, která umožnila i vznik děl, jež nebyla vůči komunistickému režimu zrovna korektní a držela si vysokou uměleckou úroveň. Snad nejznámějším filmařem tehdejších let je Béla Tarr, tvůrce, jenž dodnes patří k nejvýraznějším osobnostem světového filmu. Doposud natočil devět celovečerních filmů a v současné době pracuje na postprodukci toho desátého, nazvaného Turínský kůň (A Torinói ló).

Narodil se v Pětikostelí (Pécs) na jihu Maďarska 21. července 1955. Původně toužil studovat filozofii, ovšem poté, co v šestnácti natočil na 8mm kameru dvacetiminutový film, vyprávějící o životě cikánských kopáčů, nebyl přijat na žádnou z vysokých škol. Hrdinové v něm totiž píší dopis generálnímu tajemníku komunistické strany Jánosi Kadárovi, aby je pustil pracovat do Rakouska, jelikož v Maďarsku pro ně zaměstnání není. Když nemohl Tarr studovat, snažil se uživit nejrůznějšími způsoby, např. pracoval jako dělník v loděnici. Dva roky nato jej experimentální filmař István Dárday přivedl do pokrokového Studia Bély Balázse, kde vznikl Tarrův krátkometrážní Hotel Magnezit (1978) a následně také jeho celovečerní debut Rodinné ohniště (1979). Snímal ho 16mm ruční kamerou, a ačkoli u postav absentuje propracovaná psychologie, snažil se zachytit jejich duševní stav tím, že se zaměřil na jejich tváře.

Od roku 1977 začal studovat na Akademii divadelního a filmového umění v Budapešti. První tři režisérovy celovečerní snímky jsou polodokumentárními sociálně-kritickými dramaty. V téže době vznikla také televizní adaptace Shakespearova Macbetha (1982). Ostrý předěl přišel po Podzimním almanachu (1985), kdy si Tarr uvědomil, že neexistují pouze společenské problémy. Opouští sociálně-kritickou tematiku a ve spirituálním modu se zaměřuje na lidskou existenci a plynutí času. Mezi typické prvky jeho tvorby patří velmi dlouhé (až několikaminutové) záběry (např. úvodní sekvence Muže z Londýna trvá přibližně 15 minut), otevřenost filmového záběru, snímání přes nejrůznější povrchy (mnohdy neprůhledné), starozákonní symbolika atd.

Ve středu pozornosti stojí forma vyprávění příběhu, nikoli příběh samotný, ten Tarra prakticky vůbec nezajímá. Dle jeho názoru totiž byly všechny vyčerpány již ve Starém zákoně a nic lepšího nelze vymyslet. V nejrůznějších obměnách tedy variuje tatáž témata. S každým dalším dílem se ovšem dostává hlouběji než dříve. Mezi jeho stálé spolupracovníky patří manželka, střihačka a taktéž spoluautorka Ágnes Hranitzky, spisovatel László Krasznahorkai a hudební skladatel Mihály Víg, přičemž jejich podíl na celkovém výsledku není vůbec zanedbatelný.
 

Hospodsky-ontologická úvodní sekvence z Werckmeisterových harmonií



Osmdesátiminutové interview s Bélou Tarrem

Všechna práva vyhrazena / © 2010 Asociace českých filmových klubů / realizace nextWEB / admin

 

Fotogalerie

Vyhledat na webu

  »

Ohlasy osobností

Přečtěte si, co říkají o 36. Letní filmové škole světové filmové osobnosti zde.

Zprávy z LFŠ na ČT

Znělka festivalu



Facebook