Novinky Denní aktuality Program Pro návštěvníky Blog LFŠ O festivalu Ke stažení Partneři Kontakty

Hlavní pořadatel


Asociace českých filmových klubů



Hlavní partneři


 
Navigace:   Denní aktuality   >>   30.7.2010

Denní aktuality - 30. 7. 2010

Zprávy z LFŠ běží od 24.7. každý večer na programu ČT2. Ty dnešní najdete zde.

Restaurace pro filmy

Povídání o digitalizaci pokračuje. Dnes se od kinařů a distributorů přesunulo k filmům, zvlášť těm, jejichž klasické kopie už potřebují pořádnou čističku. Jak se staré filmové klenoty digitalizují a jak se pak čistí u sousedů na Slovensku a v Polsku? Jak se to provádělo, provádí a bude provádět u nás a proč ještě není zrestaurovaná celá Markéta Lazarová? Jak by měla pomoct Koncepci digitalizace české kinematografie od Ministerstva kultury? To všechno jsou otázky, které dnes zaznívají mezi stěnami Komorního sálu Reduty.

Déšť v Hradišti, zoufalost v Hollywoodu

„Pokud ještě někdo nepochopil, proč tu letos tak přší,“ řekl v úvodu svého kinolektorátu Michael Málek, „tak to je další rozměr filmu noir. Bohužel se mi nepodařilo prosadit týdenní zatmění slunce.“ Jeho přednáška sice nesla název Nicholas Ray a film noir, na titulní osobu nedoceněného režiséra ale došlo až v její druhé polovině. Málek mluvil především o žánru samotném (který byl podle něj na vrcholu v letech 1941-1958), přičemž nasadil i citát od slavného Rogera Eberta: „Film noir je nejameričtější ze všech žánrů, protože v podstatě jen naivní a optimistická společnost mohla vytvořit svět plný chmur, osudovosti, strachu a zrady.“
Přenášku následovala projekce „jednoho z nejpřesvědčivějších snímků o Hollywoodu“, Na opuštěném místě, o němž řečník prohlásil, že „je to typický Rayův film, plný zoufalosti a beznaděje. To si užijete.“

Latinská Amerika včera, dnes a zítra

Hosté přednášky Nový latinskoamerický film se ukázali jako dobří a taky štědří vypravěči. Probrali nejen současnost tamní kinematografie, ale stručně zrekapitovali rovnou celou historii kinematografie v Mexiku a Argentině, až od časů, kdy se dekorace ve filmech hýbaly, když foukal vítr. Z Mexika pochází Gabriel Rodríguez, filmový klubista, z Argentiny Pablo De Vita, filmový kritik. Obě země dnes mají silné zázemí. Podle De Vita to ale není vždy jen výhoda. „To nejlepší ze současného latinskoamerického filmu přichází ze zemí jako Chile nebo Uruguay, kde je produkce slabá. Filmaři tam musí víc bojovat, aby filmy natočili, a díky tomu hledají, jak je vyprávět co nejlépe a jejich snímky jsou živé a čerstvé. Z filmařů nového argentinského filmu se už stali maloměšťáci.“

B. T. v kině i na papíře

Poslední z významných hostů dorazil z nedalekého Maďarska. Béla Tarr odpoledne ve Hvězdě odpřednášel a ododpovídal svou masterclass (ti, kteří jí byli přítomni, mají zážitek vskutku jedinečný, Tarr o svém díle nerad mluví) a večer se před uvedením dramatu Werckmeisterovy harmonie („Teď přijde film, který je zajímavý… je o tom, že je kosa.“) stal pátým letošním držitelem Výroční ceny AČFK.
Jan Jílek, který je hlavním pachatelem mistrovy návštěvy, řekl, že „retrospektiva Bély Tarra byla naším splněným snem.“ Pavel Bednařík pro změnu upozornil na knihu o režisérovi, jež je úvodním počinem edice Iniciály, která se v budoucnu bude věnovat řadě důležitých tvůrců, a „je tak pojmenována nejen proto, že má iniciály na obálce, ale i proto, že by měla iniciovat zájem o tvorbu těchto režisérů.“ Béla Tarr se podíval na svou sošku a řekl: „Nice.“

Smysl života podle Fridrikssona

Filmů islandského barda Fridrik Thor Fridriksson je teď na závěr festivalu v uhersko-hradištských kinech plno. Tak plno, že sám tvůrce, aby je stihl všechny oběhnout, musel vynechávat úvody a obrážet rovnou pofilmové diskuse. Objevil se např. po promítání snímku Niceland o klukovi, který se pídí po smyslu života. Když ho pochopí, tak ho ve filmu jen neslyšně zašeptá. To diváky ponouklo k žádosti, aby svůj smysl života režisér tedy prozradil veřejně. „Jeden malý kluk v Singapuru mi řekl: smyslem života je vidět Vaše filmy,“ vyhnul se odpovědi Fridriksson. Niceland natočil netypicky v angličtině, převážně se skotskými herci včetně Martina Compstona, kterého k herectví přivedl Ken Loach v Sladkých šestnáct. „Herce jsem objevil tak, že jsem se prostě díval na jiné filmy. Obsazování pak bylo jako jít do cukrárny a vybrat si tam bonbónky.“

Fotogalerie

Všechna práva vyhrazena / © 2010 Asociace českých filmových klubů / realizace nextWEB / admin

 

Fotogalerie

Vyhledat na webu

  »

Ohlasy osobností

Přečtěte si, co říkají o 36. Letní filmové škole světové filmové osobnosti zde.

Zprávy z LFŠ na ČT

Znělka festivalu



Facebook